Rok a místo narození: 1976 v Praze
Babička o něm říkala, že letí na šťastné planetě. Thajský boxer Pavel Hakim Majer jí dává za pravdu - je mistrem světa a Evropy, účastník prestižní soutěže bojových sportů K-1 a spokojený chlap, který má právě před svatbou.
Byl aktérem velkolepých boxerských show v pražské Lucerně, Bangkoku, Osace, Las Vegas, Boloni, jako vystřižených z akčních filmů s Van Dammem... ale každá mince má svůj rub a líc, a to i v případě dítěte štěstěny Hakima. Jeho veleúspěšnou sportovní kariéru přerušilo těžké zranění holeně, které utrpěl v roce 2003 v Belgii. V nemocnici strávil čtrnáct dní, další tři měsíce pak při rehabilitaci. Svůj sen dostat se znovu na vrchol však nevzdal ani na okamžik.
Na nohy ho postavili lidi
"Když jsem si udělal to velké zranění, bylo to právě v době, kdy mi moje zápasy začaly dávat na Eurosportu," vrací se o pár let nazpět Hakim. "Dostal jsem se až do Best of, což jsou nejlepší zápasy roku. Lidi mě poznávali na ulici, zatímco já se belhal o berli. Musím se přiznat, že mi to dělalo dobře, nějakým způsobem mám popularitu rád a tehdy mi velmi pomohla. Strašně moc jsem chtěl zápasit dál a vůbec jsem neuvažoval, že bych skončil." Nezbývalo mu nic jiného než se zakousnout a s buldočí vytrvalostí se pustit do práce. Týden co týden absolvoval jedenáct tréninků pod vedením našich nejlepších trenérů - Tomáše Jánského (taibox), Míti Soukupa (box, Hakim boxuje ligu za Liberec) a Dana Hejreta (fyzická příprava). A výsledek? Po téměř roce a půl se vrátil vítězně do ringu v Bratislavě. Následovala výhra v Rumunsku a první krok ke splnění Hakimova snu - postoupit do finále nejprestižnějšího světového turnaje v bojových umění K-1 v Japonsku.
Chtěl být dobrý válečník
Bojové sporty mohou někteří lidé považovat za skvělou příležitost k vybití adrenalinu, jiní za projev otevřené agrese a další třeba za pokus napodobit oblíbeného akčního hrdinu. U přátelského sympaťáka s hnědýma očima za tím překvapivě stojí obdiv k rytířství. "O hrady a rytířství se zajímám od dětství. A protože jsem věděl, že rytíři byli dobří bojovníci, chtěl jsem být také tak dobrý válečník. Možná tohle mě tlačilo k tomu stát se boxerem," svěřuje se Hakim. V roce 1992, kdy mu bylo šestnáct let a s boxováním začínal, mu vůbec nedocházelo, že thajský box nemá v Čechách základnu a nedají se jím vydělat peníze. Na druhé straně připouští: "Měl jsem štěstí. Jsem jediný člověk, který se tady thaiboxem živí a nemusí chodit do práce, což je u nás rarita." Dlužno podotknout, že bez sponzorů by to nešlo. S výškou 198 centimetrů a váhou 120 kilogramů má Hakim ideální míry pro tento sport. A jak prožívá samotný zápas? "Ten je pro mě po psychické stránce úplně nejhorší, z celkové přípravy mám zápas nejmíň rád, jsem nervózní. Atmosféra je obrovská a většinou ji vnímám, i když se snažím soustředit hlavně na kauče, protože mi radí, co mám dělat," popisuje.
Romantická duše
Hakim je rodilý Pražák, snad proto chce žít jednou na venkově, daleko od "ruchu velkoměsta", kde to bude mít jen kousek do lesa. "Les je pro mě největší koníček. Rád tam jezdím třeba i sám, na noc si udělám tábor a přemýšlím o věcech..." O mystériu rytířství, středověku, pohanských zvycích a čarodějnictví! Obdivuje totiž keltské druidy, jejichž přírodní moudrost a učení je pro něj inspirující. "S kamarádem jsme před Vánocemi vylezli na strom a nasekali jmelí. Chtěli jsme použít jeho sílu, jak to kdysi dělali druidové," vykládá fanoušek Harryho Portera a hudebníka Daniela Landy. "Od čtrnácti let ho poslouchám, a dokonce se mi poštěstilo, že Dana znám osobně. Máme stejné trenéry, chodíme spolu cvičit, do sauny, na pivo... zkrátka moje největší hudební hvězda se stala mým kamarádem." Sám hraje trochu na kytaru a na flétnu jako samouk, na rozdíl od své mladší sestry Olči, která je hudebně velmi nadaná a studuje konzervatoř.
Život je otázkou priorit
Štěstí přeje připraveným a Život je otázkou priorit, tak znějí dvě životní kréda, kterými se Hakim řídí. Jeho momentální prioritou je sport, za pár měsíců či let to bude rodina. "Moje první meta byla, že budu sportovat do pětadvaceti, pak jsem to prodloužil do třiceti. Nedávno mi bylo třicet a porouchalo se mi tělo, asi si samo řeklo, že končí. Proto jsem poprosil "síly", ať mi dají ještě nějaký čas, stačí půl roku. Najednou se to zlepšilo, záda jsou v pohodě, holeň je dobrá. Tak snad to ještě nějakou dobu vydrží, aspoň do svatby..." S přítelkyní Jindrou plánují svůj svatební den na červenec. "Nejdřív svatba a potom děti, takže se připravuji na "výkon"," usmívá se šibalsky na vedle sedící Jindru. "Jestli budu mít syna, dám ho na hokej. Samozřejmě pokud k němu bude mít odpor, já ho nutit nebudu, ale určitě bych si moc přál mít z kluka hokejistu. Hokej má u nás tradici a budoucnost." A jakým směrem se bude vyučený automechanik Pavel Majer ubírat po skončení sportovní kariéry? Zkušenosti má s různými pracemi - točil s kaskadéry, dělal bodyguarda skupinám Lunetic, Holky a Petru Mukovi, "střihl" si vyhazovače na kladenské diskotéce. Nejpravděpodobněji však zůstane u sportu a bude se věnovat trénování thajského boxu.
Flash: Jako Hakim mě z legrace nazval můj trenér a už mi to zůstalo...
Box: Šampion v thaiboxu
Výčet Hakimových úspěchů je úctyhodný. Z 54 vybojovaných zápasů zvítězit 45krát!
Flash: Mezi námi boxery...
"Fajtoval jsem jak o život. Nejdřív jsem mu dal ránu přední, pak zadní, mačety svištěly a kosa kosila, a už hulil..." Připadá vám to jako slovní hříčka? Zkuste dosadit nápovědy a "tajenka" je vaše! Fajtovat = bojovat, přední a zadní = ruce podle střehu, mačety svištěly = boxovat rukama, kosa kosila = kopat nohama, hulit = být K.O.